Radost ze života

Kde se bere a kam mizí? A co to vlastně je?  Je to něco magického nebo je to odraz naší mysli? Kde se bere v těle prožitek radosti? Kde se bere prožitek smutku, zlosti, strachu?

Je to příliš mnoho otázek na tak jednoduché téma. Nevím, kde se bere myšlenka, že je to jednoduché téma, ale tato myšlenka je tady a nikdo ji nemůže popřít. Může jen pochybovat.

Koukněme se na malé dítě. Prožívá skutečnost. Chvíli je smutné. Chvíli má strach, chvíli se zlobí, jindy o něčem přemýšlí a jindy se prostě jen raduje ze života. Je ve své dětské moudrosti zcela opravdové. Do doby naučení se určitých vzorců chování je spontánní a tím i šťastné. Ono totiž prožívá. Nehraje, žije opravdovost.

Tam je ta inspirace. Tam je ta cesta. V prožívání toho, co skutečně je. A opravdovost nemá vůbec nic společného s teatrálností, stejně jako naše pocity nejsou způsobeny kýmkoli v okolí. Je to všechno odraz našeho nitra, našeho nastavení, našich představ a našich požadavků.

Hledáte radost ze života? Buďte opravdoví. Krůček po krůčku, bez tlaku, s jemností jakou jste sami sobě schopni  dát.